|
|
Fyzioterapeutické postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence
MARELOVÁ, Alžběta
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými postupy při léčbě poporodní stresové inkontinence. Rozdělena je do teoretické a praktické části. Jedním z cílů mé práce je popsat terapeutické přístupy, které je možné využít k léčbě poporodní stresové inkontinence. Dále se v teoretické části zaměřuji na popis posturálních změn způsobených těhotenstvím a obdobím během porodu. Posledním cílem je popsat efekt zvolené terapie na posturu ženy a vliv na kvalitu jejího života. V teoretické části jsou uvedeny informace k současnému stavu dané problematiky, dále je zde popsána anatomie a fyziologie daných ústrojí. Následuje kapitola, která se věnuje stresové inkontinenci, konkrétně její klasifikaci, epidemiologii, vzniku, diagnostice a léčbě. Další kapitola řeší změny na těle ženy v období těhotenství a v neposlední řadě se zde nachází kapitola o problematice pánevního dna a možnostech fyzioterapeutických postupů k ovlivnění (nejen) svalů pánevního dna. V praktické části je popsána metodika práce, obsah vyšetření a výsledky jsou zaznamenány v podobě kazuistik. Celkem jde o kazuistiky 2 probandek, které byly různou dobu po porodu a trpěly různou mírou stresové inkontinence po porodu. Po dobu 10 týdnů probandky cvičily dané cviky a jejich popis lze nalézt v jedné z kapitol. Zároveň je možné jejich ukázku vidět na fotografiích v brožuře, která je součástí příloh. Práce může být inspirací pro fyzioterapeuty, kteří pracují s oblastí pánevního dna či konkrétně s ženami po porodu. Dále může posloužit komukoliv, kdo řeší problém v oblasti pánevního dna. Brožura může být prvním krokem v jeho řešení, neboť obsahuje edukativní informace i základní cviky na svaly v dané oblasti.
|
|
|
Myofasciální bolestivý syndrom v oblasti pánve
Hujová, Kateřina ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent)
Myofasciální bolestivý syndrom (MFBS) v oblasti pánve je charakterizován přítomností trigger pointů (TrPs) ve svalech pánevního dna (PD) a bolestí, která je lokalizovaná přímo v pánvi, ale současně vyzařuje do okolních struktur. Tuto bolest je často obtížné od interních obtíží, které bolest mnohdy imituje nebo doprovází. Tato bakalářská práce řeší problematiku bolestí a TrPs v oblasti pánve, která souvisí s myofasciálními strukturami, zejména PD. V teoretické části je jejím cílem shromáždit dosavadní poznatky o MFBS s užším zaměřením na oblast pánve a představit ucelený postup vyšetření a možností terapie. Vyšetření PD při MFBS by mělo být komplexní, obsahovat anamnézu, palpaci, dynamické testy a specifické testy pro oblast pánve. Terapie se zahajuje manuálními technikami (MT), obsahuje metody léčebné tělesné výchovy (LTV) s cílem integrovat pánev do globálních pohybových vzorů a důležitou roli hraje nácvik uvědomění si PD a schopnost ho relaxovat. Neměla by se opomíjet psychická stránka člověka, neboť obtíže v oblasti pánve souvisí s intimními partiemi, v mnoha případech snižují kvalitu života a omezují vykonávání každodenních aktivit. U pěti vybraných MPPS jsou popsány definice, etiopatogeneze, klinický obraz typický pro daný syndrom, možné příčiny a podíl myofasciální složky na daných obtížích....
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s coccygodynií
Šmídková, Andrea ; Hylmarová, Ludmila (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
Autor: Andrea Šmídková Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Vedoucí práce: Mgr. Ludmila Hylmarová Počet stran: 120 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: bolestivá kostrč, sakroiliakální skloubení, ligamentózní bolest, svaly pánevního dna Tato bakalářská práce pojednává o problematice a léčbě syndromu bolestivé kostrče a pánevního dna, nazývané coccygodynie. Teoretická část se zabývá anatomií, kineziologií a biomechanikou pánevní oblasti, dále patokineziologií poruch pánve. Hlavní část práce je věnována syndromu kostrče a pánevního dna, jeho diagnostickým a terapeutickým postupům, klinickým příznakům, možnostem komplexní léčebné rehabilitace a prognóze. Obsahem praktické části jsou kazuistiky dvou pacientů s coccygodynií, jejich vyšetření a postupy při provádění fyzioterapie v ambulantním zařízení. Práce je zakončena vyhodnocením a porovnáním výsledků terapie u obou pacientů.
|
|
| |
|
|
Fyzioterapie u pacientů s coccygodynií
Šmídková, Andrea ; Hylmarová, Ludmila (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
Autor: Andrea Šmídková Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Vedoucí práce: Mgr. Ludmila Hylmarová Počet stran: 120 Počet příloh: 4 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: bolestivá kostrč, sakroiliakální skloubení, ligamentózní bolest, svaly pánevního dna Tato bakalářská práce pojednává o problematice a léčbě syndromu bolestivé kostrče a pánevního dna, nazývané coccygodynie. Teoretická část se zabývá anatomií, kineziologií a biomechanikou pánevní oblasti, dále patokineziologií poruch pánve. Hlavní část práce je věnována syndromu kostrče a pánevního dna, jeho diagnostickým a terapeutickým postupům, klinickým příznakům, možnostem komplexní léčebné rehabilitace a prognóze. Obsahem praktické části jsou kazuistiky dvou pacientů s coccygodynií, jejich vyšetření a postupy při provádění fyzioterapie v ambulantním zařízení. Práce je zakončena vyhodnocením a porovnáním výsledků terapie u obou pacientů.
|
|
|
Funkční poruchy pohybového aparátu u pacientek s primární dysmenoreou
Nosková, Petra ; Ježková, Martina (vedoucí práce) ; Jevič, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou primární dysmenorey (PD) ve vztahu k pohybovému aparátu. Cílem práce bylo porovnat četnost vybraných kloubních blokád a výskyt konstituční hypermobility u pacientek s PD, v porovnání s kontrolní skupinou. Skupinu pacientek tvořilo 9 žen se symptomy PD a kontrolní skupinu 10 žen bez těchto symptomů. Četnost blokády atlanto - okcipitálního skloubení byla u pacientek s PD signifikantně vyšší než u kontrolní skupiny (p < 0,05). Rovněž celkový počet blokád žeber byl významně vyšší u pacientek s PD (p < 0,01). Palpační bolestivost hrotu kostrče u pacientek s PD byla statisticky významně vyšší než v kontrolní skupině (p < 0,001). Pacientky s PD nevykazovaly v testovací baterii Beighton skóre pro hodnocení konstituční hypermobility signifikantně odlišné výsledky, ve srovnání s kontrolní skupinou. Cílem práce rovněž bylo zhodnotit efekt fyzioterapie na ovlivnění symptomů PD. Skupina 9 pacientek s PD byla po tři měsíce edukována ke každodennímu cvičení, zaměřenému na ovlivnění posturální stabilizace a zjištěných funkčních poruch pohybového aparátu, prostředky fyzioterapie. U pacientek s PD došlo po terapii ke statisticky významnému snížení celkového počtu blokád žeber (p < 0,001). Dále u pacientek došlo k signifikantnímu snížení průměrných hodnot bolesti v podbřišku (p <...
|
|
|
Reaktivní funkční změny svalů pánevního dna u vybraných gynekologických afekcí
Králová, Marta ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Cílem práce by 10 částečně zmapovat reakti mí zm ~ ny pánevního dna a j ej ieh li v v kontextu celé poslury u probandek s jas ně defi novaným gynekologickým onemoc něním j ako je endometrióza. resp. funkčn í ch st riJita oproti kontrolní skupině. VyšeH'ení bylo koncipováno jako kineziologický rozbor za měřený na místa, kde se dle odborné literatury vliv sv alů pánevního dna nejvíce promítá a pa lpač ní vyšetřen í , které lze jednoduše pro vádět v praxi. Pa l pačn í vyše tře ní paracoccygeální porce m.coccygeus et ligamentum sacrospinale a sakrotuberálního ligam nta je uvedeno s popisem eventuelní iradiace a bolestivosti dle jednoduché škály. Na souboru 4 pacient k s gynekologickou afekcí byla zj i š tě na vyšší míra bole tivosti pa\pované oblasti pánevnih dna n ěž u stejně početné kontrolní skupiny. U všech 4 gyneko logických pacientek se vyskytoval bilaterální nález s iradiací a bolestivost při pal paci hodnotily jako obtěž ující až nesnesitel nou. Probandky z kontrolní skupiny měly nález poziti ní ve 2 p řípad ch ze 4, st u peň bolestivosti byl označe n jako mírný až obtě ž ující. Tyto výsledky n aznač uj í. že gynekologická onemoc ně ní , kde lze před p okládat nocic ptivní iritace, vedou k reaktivním zm ě nám svalli pánevního dna. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Edukace žen s funkční poruchou pohybového systému k fyziologické aktivitě svalstva pánevního dna pomocí fyzioterapeutických postupů
POLÍVKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá problematikou svalového pánevního dna. Tématem je Edukace žen s funkční poruchou pohybového systému k fyziologické aktivitě pánevního dna pomocí fyzioterapeutických postupů. V první části se práce zaměřuje na anatomické vztahy v oblasti pánve z hlediska uložení orgánů, mechaniky dýchání, práce pánevního dna (dále PD) a břišní muskulatury. Dále jsou kapitoly o těhotenství, porodu a šestinedělí ve vztahu k pánevnímu dnu a mechanismům poškození funkce PD. Je vysvětlena teorie vzniku funkčních poruch v důsledku změn, kterými tělo ženy prochází. Záměrem teoretické části bylo zmapovat poznatky o funkci pánevního dna, mechanismu jeho poškození a možnosti terapeutického působení na funkční poruchy pohybového systému. V druhé části je rozpracována metodika a terapeutický postup pro 2 výzkumné soubory s ohledem na aktivitu PD jako součást hlubokého stabilizačního systému. První skupinou byly ženy před porodem v 2. a 3. trimestru těhotenství, druhou skupinu tvořily ženy po porodu v době šestinedělí. Charakteristická pro oba výzkumné soubory byla přítomnost funkční poruchy pohybového systému. Pro výzkum byly použity kvalitativní metody získávání dat; anamnéza, pozorování, vstupní a výstupní kineziologický rozbor a rozhovor. Hlavním cílem této práce bylo stanovení rehabilitačního plánu u žen ve 2. a 3. trimestru těhotenství a stanovení rehabilitačního plánu u žen v šestinedělí. Oba tyto rehabilitační plány v sobě zahrnují speciální sestavu cviků PD, jejichž součástí je edukace k jejich správné realizaci. Vybraným klientkám je tak nabízen náhled pro pochopení práce této svalové skupiny, který mohou ženy využít nejen při cvičení, ale i při vykonávání dennodenních činností. Bakalářská práce může být použita v klinické praxi fyzioterapeutů. Také jako informační zdroj pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích
JIRÁNKOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce je aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích. Hluboký stabilizační systém páteře je systém zahrnující svaly, které se podílejí na stabilizaci páteře ve všech pohybech denního života. Zapojení těchto svalů v pohybech a v klidu je mimovolní, automatické. Správná koaktivace těchto svalů zodpovídá za kvalitní nastavení a optimální tlak v jednotlivých kloubech páteře. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systém je jedna z možných příčin vertebrogenních obtíží či vadného držení těla. Řadíme sem svaly pánevního dna, bránici, hluboké svaly šíjové, mm. mulitifidii a m.transversus abdominis. Gynekologické operace jsou prováděny stále šetrněji. I přesto gynekologické operace břišní cestou zanechávají změny na muskuloskeletálním systému. Pro bakalářskou práci byly zvoleny dvě nejčastěji prováděné gynekologické operace abdominální hysterektomie a císařský řez. Tuto práci jsem rozdělila na dvě hlavní části. Část teoretickou zaměřenou na zmapování dostupných informací týkajících se hlubokého stabilizačního systému a gynekologických operací. Část výzkumná tvořící jádro práce se zabývá praktickým výzkumem aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po gynekologických operacích a jejich hlubším rozborem. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo zmapovat dostupné informace o dané problematice. V této části bakalářské práce najdeme anatomicky a funkčně popsané jednotlivé složky hlubokého stabilizačního systému. Dále je zaměřena na možnosti vyšetření hlubokého stabilizačního systému a v neposlední řadě na některé metody, které lze využít při aktivaci. Po objasnění pojmu hluboký stabilizační systém páteře následuje teoretická část zaměřená na gynekologické operace. V této části jsem se snažila popsat indikace, průběh a možné komplikace jednotlivých gynekologických operací. Část jsem také věnovala anatomickému přehledu ženských pohlavních orgánů. Pro výzkumnou část bakalářské práce bylo hlavním cílem stručně popsat změny na muskuloskeletálním systému v průběhu terapie. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly vybrány dvě ženy rozdílného věku i diagnózy. Terapie byla prováděna v domácím prostředí obou žen po dobu 5 a 8 týdnů. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik obsahujících vstupní a výstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Terapie probíhala vždy jedenkrát týdně pod dohledem terapeuta. Do následující terapie byly pacientky edukovány o správnosti cviků a byl jim vytvořen každodenní cvičební plán. Po gynekologických operacích došlo ke změnám na muskuloskeletálním systému a to zejména v oblasti břicha (v místě operační rány). Tato oblast nebyla zcela aktivní. Nedocházelo břišnímu dýchání. Aktivitu břišních svalů převzal musculus rectus abdominis. Laterální skupiny břišních svalů (musculus obliquus internus abdominis, musculus obliquus externus abdominis a musculus transversus abdominis) nebyly zcela aktivovány. U obou pacientek došlo k aktivování hlubokého stabilizačního systému, naučily se správnému dechovému stereotypu. Výsledkem terapie bylo uvědomování si vlastního těla a v neposlední řadě práce s ním. Terapie byla ukončena formou výstupního kineziologického rozboru obsahujícího příslušné vyšetření. Výzkum prokázal efektivitu aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře po gynekologických operacích nejen z hlediska fyzického, ale i psychického.
|
|
|
Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře
KEPKOVÁ, Jana
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ?Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře?. Jumping je bezpečné a šetrné aerobní cvičení na minitrampolínách, které blahodárně působí prakticky na všechny systémy lidského těla. Pokud hovoříme o hlubokém stabilizačním systému, máme na mysli svalovou souhru mm. multifidi, bránice, pánevního dna a svalů břišní stěny, které společně regulují nitrobřišní tlak. Tato svalová souhra, která zajišťuje stabilizaci páteře, je aktivována během všech pohybů. Její dysfunkce je jedním z nejvýznamnějších etiopatogenetických faktorů způsobujících bolesti zad. Cvičení jumpingu posílí tyto důležité svaly a zlepší celkovou stabilitu těla. Data pro tuto práci byla zjišťována na podkladě kvalitativního výzkumu, metodou případová studie, technikou osobní případová studie. Vyšetření probandů obsahuje stručnou anamnézu, palpační a aspekční vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému funkčními testy a dále vyšetření na přístroji L.A.S.A.R. Posture. Na základě srovnání vstupního vyšetření a vyšetření výstupního, které následovalo po 10 týdnech cvičení jumpingu, byla zodpovězena dříve stanovená výzkumná otázka. Cílem výzkumu bylo zhodnocení hlubokého stabilizačního systému z hlediska kineziologie a kinezioterapie a poté zjištění, zda a jakým způsobem cvičení jumping ovlivňuje posturální funkce páteře. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje cvičení jumping, anatomii a vyšetření hlubokého stabilizačního systému a taktéž jeho význam pro naše tělo. Praktická část zahrnuje cíle práce, výzkumné otázky, popis metodiky a především zpracované výsledky ve formě kazuistik. Z výsledků vyšetření je patrné, že u všech probandů došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému i jiných struktur. Probandi byli na lekcích jumpingu pravidelně nuceni aktivovat svaly hlubokého stabilizačního systému, což mělo za následek zmírnění bolestí zad, v jednom případě i bolesti kolene a výrazně se zlepšilo celkové držení a stabilita těla. Výsledky práce je možné využít v terapeutických postupech fyzioterapeutů, pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce, při realizaci efektivnější jumpingové lekce aj.
|
host ::
RSS.